OK2RKB » Texty » Kronika » MW contest 2009 | ---

Kronika

2009

Mikrovlnný závod 2009

5.-7.6.2009, Pálava-Stolová hora, JN88HU, OK2RKB+OK2KFJ, 70cm 23cm 13cm 9cm 6cm 3cm (47GHz)

text: Pavel OK2PPK

Opět jak na větrné hůrce

Mikrovlnný kontest byl první z letošních velký VKV závodů, který jsme se rozhodli odjet. Pokusili jsme se opět domluvit s Petrem VEN a Jirkou PKB z radioklubu OK2KFJ v Mikulově na spolupráci a společné účasti z kóty Stolová hora v CHKO Pálava. Dohoda se podařila, ale konečný ortel nad celou akcí samozřejmě visel na počasí a stavu cesty od hřiště pod Sirotčím hrádkem nahoru na plošinu v pátek před závodem.

V rámci přípravy jsme se s Pavlem PMA pokusili na jaře opravit vadný transvertor na 23cm. S nenulovou dávkou štěstí při sehnání vadného výkonového modulu se nám to podařilo, včetně posunutí mezifrekvence o 2 MHz nahoru, tak abychom se zbavili přeslechů z 2m pásma a vzájemného rušení na MF mezi pracovišti 23cm a MW. Týden před závodem jsme tak měli znovu funkční transvertor v provedení umístitelném nahoru na stožár. Přece jen 10W dole pod stožárem na začátku koaxu nebo 23W až nahoře u antén je znatelný rozdíl. Petr VEN zase před závodem předělával zařízení na 3.4 GHz tak, aby ho bylo možné připevnit na stožár, a chystal na závod zařízení na 47 GHz, protože měl domluvený pokus o spojení s OM3ID.

Seznam zájemců o účast v závodě se jako obvykle vešel na prsty jedné ruky. Celý závod jsme nakonec absolvovali ve čtyřech lidech - já, Pavel PMA, Petr VEN a Emil EK. Podle plánu jsme měli v pátek na kopec dorazit pouze já a Pavel s jedním autem a karavanem a dovézt veškeré vybavení na 23cm a 70cm a část vybavení na MW (13 + 6 + 3cm). Vytáhnout karavan nahoru nám měl pomoci svým autem Jim GTI a zároveň přivézt druhý notebook a centrálu. Petr VEN s vybavením na 9cm a případně i 47GHz měl dorazit až v sobotu. Na ráno v sobotu byli domluveni Rosťa AZ a Franta FF na výpomoc se stavbou a Emil EK měl v sobotu dovézt zbytek vybavení na 13+6+3cm.

Počasí v týdnu před akcí nebylo moc příznivé. Sledovali jsme ho s obavami. Po loňském UHF kontestu jsme měli strach, že cesta na Stolovou horu bude opět rozbahněná a nedostaneme se tam. Čtvrtek a pátek ale přece jen budily optimismus. Zato pohled do předpovědních modelů Aladin a Medard nebyl radostný, sice nemělo foukat, ale v sobotu jsme od rána čekali déšť a v neděli odpoledne také.

Pátek 5.6.2009

S Pavlem PMA jsme byli domluveni, že mě nabere doma kolem 16h. To se nám podařilo dodržet a kolem 16:15 jsme už vyráželi vyzvednout karavan a naložit věci na klub. Tam se za námi stavil i Libor ZO a pomohl nám s přesunem vybavení. Nacpali jsme všechno do jedné oktávky a patřičně i napěchovali přívěs a vyrazili jsme směrem do Klentnice s mezipřistáním u čerpačky, kde jsme nabrali benzín pro centrálu. Když jsme se už blížili k Pálavě, tak došla zpráva od Jima, že je také na cestě, ale ještě daleko za námi.

Odstavili jsme soupravu v Klentnici na parkovišti a čekali na Jima. Pavlovo auto má jen přední náhon a sice jsme to s ním nahoru už jednou vysmýkali, ale to nás na to bylo jako much včetně Petra VOP jako hlavního organizátora tlačení a hlavně bylo sucho. Jim dorazil, přepřáhli jsme karavan za jeho 4x4 a naprosto bez problémů jsme se dostali až nahoru. Cesta stačila asi díky větru oschnout. Paradoxně nejhorší úsek tak byla rozbitá asfaltka s velkými nerovnostmi z Klentnice ke hřišti, nikoliv lesní cesta dále do kopce. Před 20h jsme stáli i s karavanem nahoře.

Vyložili jsme věci, zapatkovali karavan, Jim si dal s Pavlem PMA jedno vrcholové pivko a jel domů. S Pavlem jsme se rozhodli, že kvůli předpovědi, že by zítra mohlo pršet už od rána, raději zkusíme smontovat ještě večer vše, co půjde. Už po našem příjezdu to vypadalo na déšť, hlavně na jihovýchodě byly takové cáry mraků, jakoby tam pršelo, mraky šly i z druhé strany. Oblačnost ale nebyla souvislá, takže jsme si užívali i nádherné scenérie Pálavských jezer při západu slunce. Na chvíli se za námi stavil Jirka PKB z radioklubu OK2KFJ, dovezl nějaké věci pro Petra VEN a domluvili jsme pár podrobností kolem naší aktuální existence v CHKO, tak aby to odpovídalo stanoveným podmínkám. Za soumraku pak Jirka jel zase domů.

Ve dvou jsme pokračovali ve stavbě stožáru na 23cm. S karavanem stáváme v místě kde na povrch vystupuje skála, takže jsme měli opět problém s umístěním některých kotev, které se nedají zatlouci všude. Při montáži transvertoru 23cm na stožár se ukázalo, že jsem po opravě poničené nosné konstrukce namontoval omylem čtyři šrouby, které přitahují nosné oko k opěrné desce, naopak. A tak nešly dotáhnout. Nezbylo než demontovat celou nosnou desku a šrouby na ní obrátit. Pavel PMA mezitím proháněl doma po telefonu Zdeňku, aby mu našla v jeho poznámkách délky prvků na anténách 55el F9FT. Někde jsme totiž urazili jeden prvek i s kusem držáku. Nakonec se rozměry Zdeňce podařilo nalézt a za použití náhradního držáku a prvku jsme anténu opravili.

Po 22h jsme měli stožár s 23 a 70cm připravený na zvednutí. Nechali jsme ho ale přes noc raději sklopený. Dál už jsme se stavbou nepokračovali, byli jsme utahaní a stejně už na práci nebylo vidět. Poklidili jsme venku věci a šli spát.

Sobota 6.6.2009

Ráno jsem kolem půl osmé vykoukl ven a čekal, že uvidím hnusně a mokro. Zrovna nádherné ráno nebylo, spíše pošmourné, ale nepršelo. Bylo chladno a větrno. Před 10h jsme měli stožár 23+70cm postavený a vyrovnaný. Začali jsme montovat stožár MW a stanoviště pro centrálu. Agregát jsme brali tentokráte jen malý a kvůli větru, dešti a hluku jsme ho umístili do jediného mělkého dolíku poblíž nás. Pod centrálu jsme jako obvykle nacpali plachtu a dřevěnou podlážku, a z dalších dvou dřevěných podlážek přivázaných k velkým kotevním kůlům, jedné dřevěné latě, dvou stanových tyčí a plachty jsme nad ní zbudovali bytelný domeček. A byla to dobrá investice, konstrukce bez problémů přežila i sobotní podvečerní vichřici.

Dopoledne za námi dorazili Rosťa AZ s Frantem FF pomoci se stavbou, a někdy po 10h dojel i Emil EK se zbytkem mikrovlnného vybavení a mohli jsme namontovat transvertory 13+6+3cm a jejich paraboly na MW stožár. Po 12h jsme měli stožár MW vztyčený a začali jsme montovat pracoviště uvnitř karavanu. Ten jsme měli tentokráte hodně malý, což bylo výhodné kvůli jeho vytažení na kopec, ale dost to omezovalo prostor pro vysílací techniku a pro operátory.

Od rána stále sílil vítr. Napřed vylezlo trochu i slunko a oteplilo se, pak se zase po poledni ochladilo. V poklidu jsme smontovali vybavení pracovišť. Přezkoušeli jsem 23cm a vypadalo to, že vše po opravě funguje, akorát Pavel PMA měl poznamenané, jak silně jsme svého času slyšeli ze stejné kóty jeden maják, a nyní byl slyšet výrazně slaběji. Na 23cm jsem zkusil přehodit napájení na průmyslový spínaný zdroj, který jsem měl s sebou na vyzkoušení jako budoucí potenciální modul na namontování nahoru do krabice transvertoru. Nejprve vše vypadalo dobře, ale po půl hodině v zapnutém stavu Emil hlásil, že tam má nějaký trvalý tón na pásmu. Ukázalo se, že to neleze dovnitř VF cestou, ale že je to něco přímo v napájení, tak nezbylo než spínák vyřadit.

Při zkoušení zařízení na 5.7GHz i na 10GHz jsme zjistili, že ze směru od BTS na kopci, což byl bohužel náš velmi potřebný směr na západ, přichází velmi silné rušení, které vpodstatě znemožní jakoukoliv práci v tomto směru. Bylo 15h a padl i návrh, že by to chtělo vše rozebrat a přesunout na jihozápadní stranu kopce, ale naštěstí se zrovna Rosťa a Franta zvedli k odjezdu, takže se neplánovaný přesun už nekonal.

Tak jsme se s vědomím, že to na 6 a 3cm asi bude špatné, dočkali začátku závodu. Odpoledne na nás spadl i nějaký déšť, ale proti předpovědi to byla naprostá pohoda. Jen ten vítr. Nepočítali jsme s ním a stále sílil a mával už i s karavanem. Kolem 18h začal Emil s obavami obcházet stožár MW. Paraboly na něm máme plechové, nikoliv ze síta, a 6cm parabola měla takovou plochu, že stožár ve vichřici tančil. Raději jsme na návětrné straně zdvojili kotevní kolík a nakonec jsme museli stožár MW napevno natočit tak, aby s ním vítr cloumal co nejméně. To udělalo problém hlavně Pavlovi PMA právě na 3 a 6cm, kde jsme díky tomu určitě přišli o hezkých pár bodů.

Po 18h konečně dorazil Petr VEN a dovezl zařízení na 3.4 a 47 GHz. Nově měl 3.4 GHz připravené na namontování na stožár včetně dálkového ovládání elevace. Původně jsme mysleli, že Petrovy MW přijdou na trojnožky a k nim jeho stan typu maxipuchýř, ale ve vichřici nic takového nešlo stavět. Druhá logická možnost přidat 3.4 GHz na stožár s MW byla kvůli větru také nereálná, jednak se to ve větru nedalo namontovat a jednak jsme měli strach, že to už stožár nevydrží a urve se. Tak jsme se rozhodli strčit 3.4 GHz dolů pod 70cm anténu na stožár 23cm, ale až poleví vítr.

Podle předpovědních modelů to vypadalo, že vítr bude sílit až do 20h a teprve pak se začně mírnit. A navíc jsme na radaru viděli, že se na nás valí od západu bouřka a druhá jde spodem pod námi. Bouřka od západu byla vzápětí na dohled a vypadalo to, že nás před ní neuchrání ani vichřice ženoucí se od jihu. Připravovali jsme věci v rámci možností na to, co nás asi potká. Z mraků před námi několikrát ošklivě zaťalo do země. Ale nakonec jsme měli štěstí, bouřka obešla Pálavské kopce ze severu a na nás spadlo jen pár kapek. Ale pohled na ni byl úchvatný.

Mohli jsme být rádi, že nejsme naproti nad Kurdějovem, tím směrem bylo pěkně černo. Mezitím prošla druhá bouřka těsně pod námi kolem hranic se Slovenskem a napáchala tam škody. Koukal jsem pak doma na radarové snímky v archivu a opravdu jediná díra mezi těmi bouřkami v sobotu navečer byla zrovna nad námi. Větru jsme si ale užili dost, a i některé stanice ze Slovenska hlásily velké problémy s větrem. Později večer se to pak přece jen zmírnilo a tak jsme mohli zařízení a parabolu 3.4 GHz namontovat na stožár.

Jenže namontování 9cm dohromady s 23cm na jeden stožár nebylo šťastné řešení. Na 23cm je přece jen nutné stožárem více točit, aktivně hledat stanice. A na 9cm zase bylo potřeba dlouhou dobu držet jeden směr, než se podaří spojení udělat, navíc obvykle to byl naprosto jiný směr, než kam bylo potřeba zrovna točit antény na 23cm. Takže výsledky na těchto dvou pásmech tím byly také trochu poznamenané. Na stejném stožáru bylo i 70cm a to byl stejný problém s koexistencí s 9cm. Takže jsme na tomto pásmu akorát rozdali pár bodů těm, co si nás na 70cm přetáhli, nebo kdo tam volali zrovna výzvu, a o nějaký aktivní provoz jsme se moc nepokoušeli.

Večer se za námi stavil zase Jirka PKB a dovezl medovinu a jako obvykle ji podával horkou - má ji fakt výbornou. Stavil se za námi i ráno v neděli, kdy se opět podávala medovina, a pak jel na slavnosti do Tvrdonic, a bohužel si u nás na kopci zapoměl právě podstavec od varné konvice na vaření medoviny, což ho muselo strašně mrzet.

Navečer jsme měli jednu zajímavou návštěvu, bylo to chvíli po té bouřce, co nás obešla. Po kopci chodí celkem dost turistů a občas se někdo zastaví a vyptává se, co tam děláme. Mno a tahle dvojice se ptala, jestli nejsme nějaká vědecká expedice, co loví hurikány. Tak na lovce hurikánů nás zatím myslím ještě nikdo netypoval.

Neděle 7.6.2009

Na 23cm jsme se střídali s Emilem EK, 13+6+3cm si vzal na starost Pavel PMA a Petr VEN si zbudoval 9cm pracoviště na bedně uprostřed karavanu. Emil a Petr to někdy nad ránem zalomili. Pavel PMA myslím někdy před 4h ráno spakoval karamitku a spacák a šel se natáhnout někam ven, a já jsem provoz na 23cm vzdal asi o půl páté. Nejrychleji pak vstával Pavel PMA, který sice spal venku pod širákem na rovném, ale vytáhl ho ze spacáku déšť. Já jsem vzal zavděk pidilavicí u stolku s 23cm, kterou jsem nastavil dvěma bednami od stožárových dílů, a sice jsem ráno nemusel rychle měnit stanoviště kvůli vodě, ale zato jsem zase byl pěkně rozlámaný.

V neděli ráno se zmírnil vítr, bylo docela pěkné počasí a nádherná viditelnost. Emil to komentoval, že taková viditelnost tady bývá snad jen 2-3 krát za rok. A vynikající viditelnost byla na všechny strany. Směrem na severovýchod jsme se přeli, zda jakési dva kopce by mohly být Hostýnské vrchy a jeden z nich Hostýn. Na jihu byly vidět Alpy. Opravdu velmi pěkné, ten rozhled na všechny strany je na Stolové hoře naprosto jedinečný.

Už v sobotu nás naháněl OM3ID, že má s Petrem VEN domluvené spojení na 47GHz. Petr ráno tedy smontoval trojnožku, ale než byl připravený, tak měl zase Ján na zařízení poruchu. Podařilo se mu to opravit, ale spojení se uskutečnit nepodařilo. Navíc Petr namontoval 47GHz na lehký stativ. Vítr se sice proti sobotnímu večeru zmírnil, ale stále to profukovalo pěkně. A v jednom okamžiku, kdy u zařízení nikdo nebyl, s ním mrštil o zem. Odnesla to na první pohled parabola a ozařovač, a co všechno ostatního asi zjistí Petr až doma.

Přes poledne se zatáhlo a spadlo zase pár kapek, počasí s hodně oblačností nás neopustilo ani odpoledne, ale předpovídaného delšího deště jsme byli zase ušetřeni. Zbytek závodu pak proběhl v rekreačním tempu, ke konci závodu už toho nebylo na pásmech moc co dělat. Petr ještě během neděle experimentoval s 3.4 GHz a vyměnil na parabole ozařovač za jiný.

Na sbalení a odvoz jsme zůstali ve čtyřech, což byl rozumný počet. Při rozebírání MW stožáru jsme našli důvod, proč se nám 13cm jevilo tak nějak divně. Zapoměli jsme dotáhnout v parabole šroub, který drží trubku s ozařovačem. Ten se tedy musel volně posouvat podle toho, jak se stožárem třepal vítr. A navíc jsme nechali ozařovač pootočený o 90 stupňů. Prostě při montáži se to vzalo, nastrčilo do sebe a nikdo si už nevšiml, že je to blbě. To se nám myslím nestalo u této paraboly poprvé.

Na kopec už nedojel Jirka PKB a Jim GTI a tak nám přibyla další hromádka krámů na odvoz, hlavně stan, centrála a velká ocelová trojnožka. Nakonec se nám podařilo všechno dostat do tří aut a jednoho karavanu.

Z kopce jsme odjížděli kolem 19h. Petr to vzal raději jen do Mikulova a cestu do Čech odložil až na druhý den. Emil sjel dolů před námi, počkal až se dostaneme dolů bezpečně s karavanem a pak jsme ho nechali jet už po své ose a s Pavlem jsme zamířili na klub do Líšně. Při příjezdu do Brna se od západu blížila další bouřka. Ale stihli jsme vše vyložit za sucha, kolem 20:30 už jsme čekali u Tesca, až budeme moci vrátit karavan naproti v půjčovně.

 

A zase rekapitulace na závěr. Na 23cm jsme konečně znovu nasadili opravený transvertor. Výsledek bude průměrný, už jsme na tomto pásmu dosáhli na mnohem více bodů. Chybí nám zničená parabola a máme 10x menší výkon než mnohé jiné stanice. Na 13cm jsme špatně namontovali ozařovač a sami jsme se tak připravili o body. Na 6 a 3cm jsme narazili na silné rušení od stožáru BTS západním směrem, a díky silnému větru jsme nemohli část večera v sobotu stožárem točit, což nás stálo zase nějaké bodíky. Na 9cm se začalo jet pozdě a montáž na stožár dohromady s 23cm, vynucená větrem, nebyla dobrý nápad, určitě jsme kvůli tomu na obou pásmech něco ztratili. 70cm jsme použili jen k rozdání bodů, těm kdo o to měli výslovně zájem, nebo jsme je uslyšeli na pásmu volat výzvu. 47GHz bylo opět problematické kvůli nedostatku stanic, spojení se nepodařilo a navíc nám na závěr zařízení sfoukl a poničil vítr. Měli jsme velké štěstí se dvěma bouřkami v sobotu navečer, které nás těsně minuly, a celkově jsme byli ušetřeni deště, ale hodně vrásek nám přidělala v sobotu večer vichřice.

Předběžné výsledky v Mikrovlnném závodě:

Pásmo	QSO	Body	ODX	Použité vybavení
1296 MHz	66	13659	I4LCK/4 664km	IC275 + XVTR DB6NT, 23W, 2x55el. F9FT
2.3 GHz	14	2356	HA8V 376km	IC275 + XVTR DB6NT, 5W, dish 0.9m
3.4 GHz	8	1675	DL7YC 463km	XVTR OK1VEN, 15W, dish 0.7m
5.7 GHz	16	4113	DL0GTH 465km	IC275 + XVTR DB6NT, 5W, dish 1.2m
10 GHz	35	7325	E71EBS 482km	IC275 + XVTR DB6NT, 1W, dish 0.5m

Předběžné výsledky v Memoriálu OM3AU:

Pásmo	QSO	Body	ODX	Použité vybavení
432 MHz	6	1032	S53SL 283km	TS2000, 50W, 9el. DK7ZB

Fotografie z akce

- . -