OK2RKB » Texty » Kronika » 1. subregionální contest 2008 | ---

Kronika

2008

1. subregionální contest 2008

1.-2.3.2008, vrakoviště u Kotvrdovic, JN89JI, OK2RKB, 2m 70cm 23cm 13cm 6cm 3cm

text: Pavel OK2PPK

Aneb jak s námi zatočila tlaková níže Emma

1. subregionálu 2008 jsme se zúčastnili pod značkou OK2RKB z kóty u vrakoviště nad Kotvrdovicemi na Drahanské vrchovině, ve čtverci JN89JI. Pracovali jsme na pásmech 2m, 70cm, 23cm, 13cm, 6cm a 3cm. Operátorsky se na akci nakonec podíleli Pavel OK2PMA, Jim OK2GTI, Libor OK2ZO a Pavel OK2PPK. Se stavbou, bouráním a dopravou části techniky od Emila OK2EK nám pomohl Rosťa OK5AZ.

Že bude na první březnový víkend již tradičně mizerné počasí jsme čekali, ale vítr předčil i naše nejhorší očekávání, a počasí nám tentokráte dalo zabrat tak, jako už hodně dlouho ne.

Sobota 1.3.2008

V sobotu po 6h ráno jsme s Pavlem PMA vyrazili nabrat karavan a naložit na klub věci. Zatím vše klapalo výborně, časový plán jsme drželi s bohatou rezervou, a za cenu narvání všech trubek na jediné auto se nám podařilo vyřešit i prostý fakt, že Jim nebyl v 7h na klubu, ale právě se probouzel v Mikulově v posteli. Náladu nám kazil akorát sílící déšť, zatím ani moc nefoukalo a bylo teplo, v Brně kolem +9.

Na kopci jsme byli po půl deváté. Mezitím déšť opět zesílil a hlavně neustále sílil vítr. Ve slejváku jsme s Pavlem smontovali stožár na 23cm, pak déšť ustal. Na kopec dorazil Jim GTI, Rosťa AZ dovezl věci od Emila a dojel i Libor ZO. A postupně vylezlo i sluníčko, takže jsme díky němu i větru jakž takž začali osychat. Po 11h jsme měli stožár na 23cm zkompletovaný a zvedli jsme ho nahoru.

Libor s Jimem a Rosťou se pustili do montáže 2m stožáru a my jsme začali skládat stožár pro mikrovlny. Začalo se zatahovat a znovu se rozpršelo. Zvedací jehlu 23cm stožáru jsme už přesunuli do 2m stožáru a zaparkovali karavan do definitivní pozice mezi 23cm a MW stožárem, takže jakákoliv další manipulace se stožárem 23cm byla možná s velkým časovým zpožděním nebo snad leda řízeným pádem.

Od západu se najednou přihnalo jakési černisko, mlátily v něm blesky jako při letní bouřce a spustil se slejvák. Ještě jsme venku nasadili parabolu na stožár od MW a nechali ji ležet i se stožárem v montážní poloze na bednách a postupně jsme se zdekovali do úkrytu. Já s Pavlem PMA a Jimem GTI jsme zalezli do karavanu, takže jedinou osobou, která přímo viděla následující události, byl Rosťa, který měl výhled na 23cm stožár z auta.

Přišlo krupobití, zvedl se vichor, že kroupy létaly vodorovně. Vítr zavřel dveře karavanu s pořádným bouchnutím. Jim se je pokusil otevřít, ale vzápětí je vítr zavřel takovou silou, jako by nám chtěl říci, že je máme nechat zavřené. Ještě si uvědomuji Jima, jak jde pro cosi ven, a drží se venku za dveře a stojí tak v úhlu mále 45st. aby se v tom udržel. Pak Jim říkal, hele, parabola spadla. Tak jsme koukali ven, že vítr shodil stožár MW s parabolou pro 6cm z bedny. Pavel PMA prohlásil, že tak co, dojedeme do Březiny pro druhou, ale bylo vidět že se parabole asi nic nestalo. Na stožár 23cm nebylo zevnitř vidět. Ale Jim koukl oknem k silnici a hlásil, hele, ono to fakt spadlo. A byl vidět vršek stožáru 23cm na zemi a rozbitá parabola. Celé to trvalo pár minut.

Vylezli jsme ven zjistit škody. Stále silně pršelo, takže asi jediná slušná fotka paraboly těsně po pádu je od Libora ZO udělaná mobilem, velký foťák jsem vytáhl ven, až déšť trochu polevil. To už jsme měli ale obhlédnuté škody a parabolu částečně rozebranou. Nevíme zda vítr parabolu napřed poničil nahoře na stožáru, nebo zda se rozbila až pádem na zem. Rosťa říkal, že prostě v jednom okamžiku stožár a dopravní značky kousek od nás u silnice stály, a ve druhém okamžiku to vše bylo na zemi, jako kdyby to někdo sklopil. Důvod, proč to celé spadlo, byl jednoduchý. Síla poryvu byla taková, že vytrhla kotevní kůl na návětrné straně i s okolní zemí.

Parabola se roztrhala na rozích jednotlivých dílů, na řadě dílů se vytrhalo pletivo a středová část byla zprohýbaná, kolem otvorů materiál vyloženě vytekl do stran, stojny ozařovače na odpis. Celý stožár dopadl na záda, kde byl namontovaný transvertor pro 23cm, který tak schytal celou sílu nárazu. Ten ho zarazil kus do země a ocelový stožár se o hranu chladiče koncového stupně dokonce ohnul. Bylo obrovské štěstí, že stožár byl ještě přidělaný na zvedací koleno a nepřesunuli jsme ho do rotátoru, jinak to asi rozervalo i rotátor.

Foto následků poryvu větru v sobotu před polednem

 

 

Nevydržel to ani transvertor. Krabice byla promáčknutá dovnitř, boční panel s konektory se deformoval tak, že fyzicky nejslabší konektor od ovládacího kablíku šel sešroubovat jen kombinačkami, a na hraně se kovový kryt silný 2mm protrhnul. Oddeklovali jsme to a bohužel se ukázalo, že náraz zničil i vnitřek, kde se vlastní vahou odtrhl XVTR DB6NT od svého chladiče, a stejně tak se utrhl celý masivní monoblok PA od základové desky s chladičem. A protože na PA byly ohnuté i oba konektory a vypadalo to, že část nárazu schytala přímo ohrádka z pocínovaného plechu s tišťákem, tak jsme raději neriskovali a nezkoušeli to ani zprovoznit, dokud se nepodaří doma celý PA demontovat a zjistit, zda se také neutrhly oba hybridy, které zřejmě dostaly tvrdý náraz do vývodů.

Tohle nás teda opravdu rozhodilo. Už nám sice za bouřek za dobu co jezdíme minimálně dva stožáry spadly a párkráte něco spadlo i z jiných důvodů, ale kompletní ztráta našeho nejlépe vybaveného MW pásma byla od počasí prostě rána pod pás. Neměli jsme představu, zda nepřijde nějaký další stejný poryv, a vážně jsme měli strach stavět další stožáry, abychom nepřišli o další vybavení. Po delší době a úvahách jak moc ještě riskovat jsme nakonec pokračovali v montáži. Akorát všechny kotvy jsme mlátili do země úplně na doraz a na návětrnou stranu MW stožáru jsme dali místo vojenského kůlu o něco širší a delší kůl z L profilu.

Zpoždění díky pádu stožáru a čekání na vývoj počasí se už dohnat nedalo. Kolem 15h Pavel PMA odvezl části rozbitého stožáru a transvertor do Brna, a kolem 18h dovezl zpět jiný stožár, další dvě antény na 70cm a starou 55el F9FT na 23cm. V té době jsme už měli funkční 2m, zvedli jsme i MW stožár a smontovali jakžtakž techniku, ale teprve po 18h se podařilo i MW pracoviště zprovoznit. Potmě a za dalšího slejváku jsme postavili stožár s čtyřčetem 9el. pro 70cm a připojili to na IC910 a 23cm anténu jsme napojili, nemaje už žádné jiné zařízení na 1296MHz, na TS2000. Proti řešení s XVTR 23cm nahoře jsme měli teď nejen menší výkon, ale také hezkých pár metrů koaxu od antén k radiu navíc.

Žádná idylka pak ale nenastala. Celý večer se nesl v neustálem sundávání promáčených svršků, aby je člověk vzápětí zase musel nasadit a jít opět ven něco držet nebo přivazovat.

Celoplošná parabola o průměru 1.2m na pásmo 6cm se stožárem pro MW úplně tančila. Po 21h nám vyletěl jistič venku na rozvaděči u vrakoviště. Tak o půl desáté večer jsme museli ven všichni, přišly takové poryvy větru, že stožár MW jsme udrželi před spadnutím jen tak tak. Zdvojili jsme pak u stožáru kotevní kolíky na západní a severní straně, ale i tak to házelo natolik silně, že když jsme si prošli předpověď větru na následující hodiny, tak jsme raději po 22h stožár sklopili a sundali z něho parabolu pro 6cm. Do té doby se na pásmu udělalo jediné spojení, nebyla moc šance udělat další a nemělo smysl riskovat kvůli velké parabole zničení dalších tří zařízení a rozbití karavanu.

Prošli jsem si předpovědi větru na neděli a růžová skvrna s rychlostmi přes 30m/s, která se objevovala v naší oblasti od dopoledních hodin až do konce závodu nás přesvědčila, že to zítra sbalíme raději dříve. Po sundání paraboly od 6cm se stožár od MW už choval natolik slušně, že jsme doufali, že i prudký poryv by to mělo ustát. Podařilo se nalézt důvod, proč byly problémy s 23cm a 70cm se směrováním, protáčel se stožár v držáku rotátoru. Nakonec mohl Libor ZO, který se na kopec vypravil původně jen na kratší čas a bez jídla, odjet na noc domů, a Pavel PMA zajet někam do Blanska pro benzín do centrály. Po 3h ráno nebylo na 23, 13 a 3cm slyšet nic a na 70cm jen OL3Z, takže jsme to nad ránem nechali vypnuté a šli si odpočinout, akorát Jim zůstal sám na 2m.

Neděle 2.3.2008

Neděle byla celá zatažená, silně, jen s minimálními přestávkami, pršelo a vítr moc nepolevil. Od 70cm výše to moc nechodilo. Nastudovali jsem znovu předpovědi větru a vyšlo nám z toho, že od 12h může vítr zesílit a kulminovat mezi 14-15h. Tak jsme se rozhodli to po 12h začít balit. Trvalo nám to tedy déle, ale nakonec po půl druhé jsme sundali MW stožár a vzápětí i 23 a 70cm stožár. Extrémní poryvy nakonec sice už nepřišly, ale bylo dost nepříjemně, abychom nelitovali, že jsme začali balit dříve. Alespoň se nám podařilo spakovat se na kopci ještě za světla a dostat se zpět domů ještě v nějakou rozumnou dobu.

A jak se nám dařilo po provozní stránce? Mno řekněme si na rovinu, že to byla mizérie. Podařilo se pár spojení, která potěšila vzhledem k použitému zařízení, ale snad jen 2m by mohly vyprodukovat slušný výsledek. Na 70cm jsme udělali méně spojení než normálně děláme na 23cm a na 23cm a MW to bylo vyloženě paběrkování.

Pásmo	QSO	Body	Použité vybavení
144 MHz	381	114308	IC275, 750W, BWO2-5WL, DJ9BV
432 MHz	39	7924	IC910, 75W, 4x9el. DK7ZB
1296 MHz	13	1995	TS2000, 10W, 55el. F9FT
2.3 GHz	6	816	IC275 + XVTR DB6NT, 5W, dish 0.9m
5.7 GHz	1	91	IC275 + XVTR DB6NT, 5W, dish 1.2m
10 GHz	4	592	IC275 + XVTR DB6NT, 1W, dish 0.5m

Fotografie z akce

- . -